Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

brát si
[braːt sɪ]
(3. j. bere si, rozk. ber si, čin. bral si, podst. jm. braní (si))
sloveso nedokonavé
1. (kdo si bere koho4; koho4 za koho)
uzavírat sňatek s partnerem:

Brala si ho z lásky.
Bude si brát kolegu.
Svou ženu si bral před válkou.
Hokejisté si často za ženy berou modelky.
Marie si bere Františka za svého manžela.
Pane ženichu, berete si zde přítomnou slečnu nevěstu dobrovolně?
formule při svatebním obřadu

2. (kdo si bere co, koho4; co, koho4 za něj. účelem)
získávat, opatřovat si s určitým cílem:

brát si půjčku
brát si taxíka
brát si právníka
Bere si hypotéku na pořízení domu.
Snaží se nebrat si práci domů. 
doma nepracovat

3. (kdo si bere koho4)
přijímat do opatrování, ke společnému strávení času:

brát si do péče dítě z ústavu osvojovat
brát si psa z útulku
Otec si bere dceru na víkendy.
Babička si na prázdniny bere vnoučata.
Na Štědrý den si beru tatínka k sobě domů.

4. (kdo si bere co)
čerpat uvolnění z práce:

brát si dovolenou
brát si volno z práce

5. (kdo si bere co)
oblékat si oblečení, obuv ap.:

brát si rukavice
Bere si na sebe víc vrstev.
Beru si teplý svetr.
Čepici si brát nebudu.
Ty sandály si do lesa neber.
K sukni si bere punčocháče.

6. (kdo si bere co)
sám se obsluhovat z nějaké nabídky (jídla, pití ap.):

brát si chlebíčky / sušenky
brát si letáček
Bral si kousek dortu.
Brala si skleničku za skleničkou.

Ve školní jídelně si děti jídlo berou samy.

Berte si, vybídla je.

7.
jako sloveso s oslabeným významem tvoří součást slovního spojení, jehož význam je vyjádřen druhým členem spojení:

brát si příklad z někoho / něčeho, brát si někoho / něco za příklad následovat
brát si někoho / něco za vzor
následovat
brát si někoho / něco na pomoc
pomáhat si
brát si na starost
starat se


brát si něco k srdci
přisuzovat něčemu velký význam (a řídit se tím) • něco velmi prožívat:

Bereme si jeho radu k srdci.
Beru si k srdci pouze kritiku, která je oprávněná.
Je zranitelná, vše si bere příliš k srdci.

brát (si) něco za své
1. ujímat se něčeho jako svého úkolu, povinnosti ap., přebírat za něco odpovědnost:

Město bere vybudování nových chodníků za své.
Politik si péči o sport v kraji bere za svou.

2. přijímat něčí myšlenky, názory ap. za své vlastní, souhlasit, ztotožňovat se s nimi:

Hlavní trenér má respekt, mužstvo si jeho názory bere za své.
Děti braly za své to, jak rodiče definovali nové poměry.

brát si někoho / něco na mušku
soustřeďovat kritickou, nepřátelskou nebo nežádoucí pozornost na někoho, něco, zaměřovat se na někoho, něco kriticky, nepřátelsky nebo s cílem někoho poškodit:

Proč si ho pořád bereš na mušku?
Žurnalisté si brali na mušku daňové úniky prominentů.
Kapsáři si berou na mušku nepozorné turisty.

brát si někoho / něco na paškál expresivní
přísně a kriticky se na někoho, něco zaměřovat, ostře a důrazně někoho, něco kritizovat, kárat:

Autoři si v článku brali na paškál politiky a veřejné činitele.
Představení si bere na paškál konzumní společnost a její životní styl.

brát si někoho do huby kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

mluvit o někom špatně, hrubě, zlehčujícím způsobem, pomlouvat někoho:

Proč si mě bereš do huby, co jsem ti udělal?
brát si toho moc
přijímat příliš mnoho (závažných i méně závažných) úkolů, závazků, povinností:

Ty si toho bereš moc a pak se divíš, že nestíháš.
Je dobré naučit se se stresem pracovat, průběžně se ho zbavovat a nebrat si toho moc.

brát si život
páchat sebevraždu:

Důvody, proč si lidé berou život, jsou problémy v rodině, nezaměstnanost a nenaplněné vztahy.
moc / příliš si něco / to brát
být z něčeho nadmíru smutný, příliš něco prožívat, příliš se něčím trápit:

Všechno si moc beru, místo abych to hodila za hlavu.
Člověk si nesmí příliš brát to, co o vás kdo řekne, protože jinak by se zbláznil.

neber si to tak tak si to tak neber
nebuď (z toho) smutný, nechápej to jako důležité, zásadní:

To mě fakt mrzí. Neber si to tak.
Tak si to tak neber, to ho přejde!

nebrat si servítky
mluvit velmi otevřeně, kriticky, někdy i hrubě:

Nebere si servítky, všechno říká přímo.
Nikdy si nebrala servítky, její poznámky bývaly bryskní a přesně mířené.


brávat si
[braːvat sɪ]
(3. j. -vá si, čin. -val si)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
k 1

Přemyslovci si brávali manželky z německých rodů.
2.
k 2

Kdysi si brával půjčky od lidí ze sousedství.
3.
k 3

Bývalý manžel si děti brával každý druhý víkend.
4.
k 4

Dovolenou jsem si brával v červenci.
5.
k 5

Občas si brávala sukni.
6.
k 6

K večeři si brávala jen ovoce.
dokonavé k 1–6 vzít


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)